Niklas Labba , Norgga Sámedikki politihkalaš giellahálddašanjuhkosa jođiheaddji oaivvilda ahte dutkamat čájehit ahte dakkár giella mii ii oidno almmolaš servodaga siskkobealde, ii leat dohkkehuvvon stáda eiseválddiid ja gielddaid beales. -Easkka go giella gullo ja oidno, dat eallá. Olmmoš galgá beassat geavahit iežas eatnigiela eiseválddiiguin ja sus galgá leahkit vuoigatvuohta maid gullát ja oahppat iežas giela, deattuha Labba.
Suoma Sámedikki ruovttusiiddu mielde Suoma láhkamearrádusain sámegiela hálddašanguovllut leat meroštallojuvvon 1970-logus. Daidda gullet Ohcejohka, Anár, Eanodat ja Soađegili gielddas Vuohčču. Sámi ruovttuguovlluid gielddain eiseválddiin lea geatnegasvuohta bálvalit sámegillii. Skuvlamánáin galgá leahkit buoret vejolašvuohta oažžut oahpahusa sámegillii. Gielddat ožžot doarjaga stádas sámegielat oahpahussii ja buresbirgenbálvalusaide. Buresbirgenbálvalusaide gullojit boarrásiidbálvalus ja mánáid beaivedikšun.
Ruoŧas sámegiela hálddašanguovlluide gullet 19 gieldda. Nu mo Suomas ja Norggas, sámiin lea riekti geavahit iežaset giela eiseválddiiguin. Dát guoská maiddái boarrásiidbálvalusaid ja skuvladoaimmaid. Gielddat ožžot goluide lassedoarjaga stádas. Dát boahtá ovdan Ruoŧa Sámedikki ruovttusiiddus.
- Norgga stáhta mearridii jagis 1992 Sámelága bokte ahte galget ásahuvvot guhtta árbevirolaš sámi gieldda. Dat ledje Guovdageaidnu, Kárášjohka, Deatnu, Porsáŋgu, Unjárga ja Gáivuotna. Guovllut leat definerejuvvon geográfalaččat ja doppe sámegiella galgá leahkit seamma árvvus go dárogiella. Gielddat eai dárbbat ieža máksit daid goluid mat bohtet guovttegielatvuođas. Stáhta galgá gokčat daid, muitala Labba.
Go muhtin gielda Norggas lea mielde sámegielaid hálddašanguovllus, dat mearkkaša ahte ássiin lea vuoigatvuohta bálvaluvvot sámegillii go sii váldet oktavuođa sámegielaid hálddašanguovllu almmolaš ásahusaiguin. Sámegielaid hálddašanguvlui gullet otne 10 gieldda ja njeallje leanagieldda.
- Gielda galgá ieš ohcat beassat sámegiela hálddašanguovlun. Sii fertejit álggos iskkat, leago sin gielddas dárbu sámegielat bálvalusaide. Ohcamuš sáddejuvvo viidásut departementii mii hálddaša gielddaid guoskevaš áššiid. Gulaskuddama oktavuođas Sámediggi boahtá mielde prosessii. Juos ii boađe mihkkege erenomážiid ovdan, sáhttá departemeanta loktet ášši bajit dássái. Mii gohčodit dan Gonagasa mearrádussan, čilge Labba.
Sámediggi geahččala ovttasbargošiehtadusaid boktet loktet ja nannet sámegiela gávpotguovlluin, nu mo Oslos, Bodeadjus ja Romssas. Dát gávpogat eai gula sámegielaid hálddašanguovlluide. -Ii gávdno sierra láhka mii geatnegahttá bargat eambbo sámegiela ovdii go maid Norgga láhka mearrida. Áidna mat galget sihkkarastojuvvot leat sámegieloahpahus ja mánáidgárdebálvalusat. Muhto gielda sáhttá maid ieš válljet fállat eambbo bálvalusaid go maid láhka mearrida, dadjá Labba.
Labba muitala ahte Norgga stáda almmolaš guorahallan lea almmuhan ođđa láhkaevttohusa mas hálddašanguovllut leat juhkkojuvvon golmma dássái. -Sámegielguovllut bohtet gohčoduvvot giellaseastinguovlun. Doppe galgá hui garrasit várjalit giela. De leat giellaovdánahttingielddat ja gávpotgielddat. Evttohusas vuolggasadjin lea ahte mánáid ja nuoraid gielladilli buorrána.