Sámi njunušdoibmii čavga gilvu

Ođđa sámedikki jođiheaddji-báikkis orru šaddame čavga gilvu. Dáđi mielde go LK ságat lea gávnnahan, de njunnožis dán gilvvus leaba ovddit sámedikki sj. Klemetti Näkkäläjärvi ja sámedikki ođđa áirras Tiina Sanila-Aikio.

Sámedikki vuosttáščoahkkin dolloge guovvamánu 15. beaivve Anáris sámekulturviessu Sajosis. Čoahkkimis válljejit dieđusge maid sátnejođiheaddji čavčča válggain válljejun sámediggái.

Dál livččii áigi soabalašvuhtii

Tiina Sanila-Aikio máhttá sihke nuortalašgiela ja davvisámegiela. Son háliidivččii ahte ođđa biekkat bosole sámedikkis.

– Sámedikki barggu lea hehtten mannan áigodagas siskkáldas konflivttat. Dál livččii áigi soabalašvuhtii ja jáhkán, ahte buohkat háliidit soabalašvuođa vai sámedikki doaibmá šattalii beaktileabbon. Mannan áigodat ii lean geasage vuoitun.

Ovdal vuosttaš čoahkkima dollo skuvlejupmi ja son sávalii, ahte buot áirasat oassálasttále dasa, vai sii beasaše ságastallat oktasaš áššiin ovdal virggálaš coahkkima.

– Ođđa lahttun mus eai livččii bahča deattut ovddežis. Sátnejođiheaddjin sáhtášin bargat buohkaiguin ovttas.

Boahtteáiggi ekonomiijadilli lea eahpesihkkar ja dat dagaha sámediggái hástalusa ođasmahttit ruhtadeami.

Bargoortnega galggalii maid rievdadit, muhto nuppástusaid galgá guorahallat bures iige hoahpuin, muitala Sanila-Aikio.

Sanila-Aikio háliidivččii maid buoridit sámedikki diehtojuohkima. Son háliidivčče bálkáhit sierra olbmo, geas livččii ovddasvástádus dieđihanbargguin. Dát buvttálii eanet rabasvuođa olles organisašuvdnii.

Dákkár rabasvuođa son saválii omd. ILO-soahpamuša ratifiseren ságastallamii sámedikki siste.

Eanet demokratiija sámediggái

Klemetti Näkkäläjärvi mielas livččii vealtameahttun oažžut sámedikki iežas hálddahussii eanet demokratiija.

– Lávdegottiid válddi galggalii lasihit boahtte sámedikki áigodagas. Háliidivččen maid juohkit sátnejođiheaddji ovddasvástádusa ain viidáseappot várresátnejođiheddjiide ja stivrii.

Sámi ruovttuguovlluáššit leat dehálaččamusat, muhto son háliidivčče bidjat eanet resurssaid maid olgosámiid áššiide. Su mielas livččii buorre juos oaivegávpogii vuođđude virggi ruovttuguovllu olggobeale ássi sámiid sajádaga ovddideami várás.

– Deháleamos livččii fállat nuoraide ja mánáide vejolašvuođa studeret iežaset giela oaivegávpotguovllus.

Maid vuoigatvuođaministeriijai galggalii fidnet sámeáššiid stáhtačálli virggi.

– Das livččii mearkkašupmi sámeáššiid koordineremis ja ovddideamis maid olgosámiid vuoigatvuođaid dihte, Juvvá Lemet oaivvilda.

Su mielas ILO-soahpamuša ratifiserema galggalii ovddidit dieinna lágiin, ahte boazodoallolágas ja meahcceráđđehuslágas galggalii váldit vuhtii sámiid sajádaga ja gáibádusaid.

Mannan sátnejođiheaddjiáigodaga deháleamos áššin Lemet namuha ráđđehusšiehtadallamiidda oassálastima. Dás ovddosguvlui sámedikkis lea šiehtadallamis bisovaš áššedovdi rolla.

Juvvá Lemeha mielas dehálaš lei maid biodiversitehtasoahpamuša álbmotlaš artihkal 8(j) bargojoavkku loahpparaportta válbmaneapmi. Son lei dán bargojoavku sátnejođiheaddjin.