Näkkäläjärvi mielas gieldaođastus heajudivččii sámiid sajádaga

Sámedikki ságajođiheaddji Klemetti Näkkäläjärvi, Juvvá Lemeha mielas gieldabargojoavkku árvalusat eai leat aŋkke sámediggái dohkálaččat. Juvvá Lemet čállá blokkasttis, ahte evttohusat baicca heajudivčče sápmelaččaid sajádaga.

– Dađi bahábut váile jahki dás ovdal ásahuvvon bargojoavku ii lean oaidnán dárbbašlažžan gullat sámedikki. Lea čielggas, ahte dát gieldaođastus barggaha maid ođđa sámedikki guhká, Lemet jáhkká.

– Áiggon virggisorru ságadoallin dakkaviđe gáibidit áššis ráđđadallamiid ordnema ođđa sámedikkiin. Šiehtadallamiid sáhtalii doallat guovvamánu loahpas, go ođđa sámediggi lea háhppehan álggahit doaimmas.

– Munnje bázii hui čielgasit dakkár dovdu, ahte bargojoavku ii dovdda sámiid ruovttuguovllu sierradiliid. Da lea baicca dahkan gártahárjehusaid luoddafierpmádaga ja infrastruktuvrra vuođul.

– Ohcejohka livččii massit sajádagas gieldan, mas sápmelaččat leat eanetlohkun. Dalle gieldda gielalaš bálvalusat hedjonivčče sámegielagiidda.

– Vuohču ovttastahttin Anárii loahpahivččii Soađegili gieldda sámegielalaš bálvalusaid ja oahpahusa gieldaguovddážis. Dainna lágiin dat heajudivččii Soađegili gieldda sápmelaččaid lágalaš sajádaga.

– Eanodaga sámiide heittogis árvalus

Eanodaga árvalit gieldačielggadeamis laktit Muonio, Kolari ja Gihttela suohkanii. Ná šattašii hui viiddis gielda. Sámegielat olbmuid bálvalusat hedjonivčče sihkkarit ja turismma beroštumiid ovddideapmi oaččulii vel eanet deattu go ovdal, Juvvá Lemet oaivvilda.

– Turismma ovddidanberoštumit soitet juobe leat dan duohken go ná vuoimmálaččat leat bidjan deattu ovttastahttimii, Näkkäläjärvi eahpida.

– Ovttastahttin doalvvulii sihkkarit problemáhtalaš lágalaš ja hálddahuslaš dillái, go nu máŋga suohkana ovttastahttojuvvole, ja go Muonios, Gihttelis dehe Kolaris ii ovttasge leat mihkkege áššedovdamušaid sámi áššiin.

– Lágaid ja bálvalusaid ordnema dáfus lea buoremus ja beaktileamos, ahte sámi ruovttuguovllu rájit čuovole gieldarájiid Juvvá Lemet deattuha.

– Sámegiela sajádat áitojuvvon

– Bargojoavku gal cealká raporttastis birrajorbasit, ahte davvigielddaid bálvalusaid ordnemis galgá váldit vuhtii sámegiela sajádaga ja bálvalusaid dorvvasteami Ohcejogas, Anáris, Eanodagas ja Soađegilis.

– Bargojoavku ii goitge mainnage lágiin buvtte ovdan, mot gielalaš bálvalusat dorvvastuvvole ja maid vuhtii váldin geavadis mearkkaša. Sámi giellalága mielde dušše sámegiela sajádaga vuhtii váldin ii leat nohkka.

– In jáhke, ahte dákkár málliin ožžojuvvojit seastimat. Juo dál Anáris ja Ohcejogas lea ovttasbargu sosiála- ja dearvvašvuohtaáššiin ja seamma ládje maid Eanodat, Gihttel, Kolari ja Muonio ovttasbarget dearvvašvuohtaáššiin.

– Ovttastahttin stuorit ovttadahkii ii vealtakeahttá buvtte mangelágán seastimiid dehe beaktilvuođaid, muhto dat sáhttá goldnadit unnagilážiid doaresbealde.

– Bálvalusat sáhttet ordnejuvvot áhpasit rádjeguovlluin rádjesuohkaniid gaskavuođa ovttasbargguin, čállá sámedikki sj. Klemetti Näkkäläjärvi.