Sámedikki njunuš vuordá girkus virggálaš ándagassii átnuma
- Sámiid goruhiid ja oivviid mihtideapmi leai oassi nálledutkamiin 1800-1900 -jagiin. Arkiivagovas fursta Bonaparte barggustis Sámis jagis 1884. Girku ii goit lean njuolgga mielde dánlágan dutkamiin, lohká Juvvá Lemet.
Oulu bisma Samuel Salmi ándagassii átnun Anáris lea gal buorre álgu, muhto dat ii leat girku virggálaš oaidnu, čállá sámedikki ságadoalli Klemetti Näkkäläjärvi (Juvvá Lemet) iežas blokkas sotnabeaivve. Su mielas vejolaš ándagassii átnun galggalii gieđahallot maid virggálaččat girkolaš čoakkámis.
Evangelalaš-luteralaš girku lea maŋimus jagi áigge suokkardan vejolaš ándagassii átnuma sápmelaččain girku doaimmas iežas álgaga vuođul. Sámedikki njunnoža mielas sápmelaččaid dávttiid lokten hávddiin leige gal duođaid ahkidis ja dubmehahtti ášši.
- Juo dalle ráđđii hávderáfi doaba. Sápmelaččaid hávddiid rahpan ii goitge dalle dubmejuvvon, muhto dat lei dutkama dáfus juobe ávžžuhahtti, vai sáhtii duođaštuvvot suopmelaččaid nálálaš birgetmeahttunvuohta.
- Sápmelaččat ledje duon áigge vuollelii árvvus adnon, ja sin hávdebázáhusaid rahpan ii lean dalle dubmehahtti, Lemet duođašta.
Girkus ii virggálaš rolla nálledutkamiin
- Sierra nálledutkit ja sierra diehtagiid ovddasteaddjit leat oaiveskálžomihtidemiid várás rádján sápmelaččaid dávttiid. Girkus ii iešalddes leat leamaš virggálaš rolla dávttiid loktemis dálá dutkandieđuid ja árbedieđuid čuovggas, Juvvá Lemet čállá.
- Hávderáfi lea hui risttálaš ipmárdus. Hávderáfi rihkkun ja dávttiid lokten hávddiin muitala buorebutge dalle ráđđen servodatlaš árvvuin ja sámi kultuvrra sajádagas daláš servodagas, Juvvá Lemet oaivvilda.
- Sámi kultuvrra olis hávderáfi ii leat leamaš árbevirolaččat nu čavgadit ipmirduvvon. Sápmelaččain leat leamaš omd. gaskaboddasaš hávddit, Lemet buktá ovdan.
Girku vástu dološoskku jávkamis
Jos evangelalaš-luteralaš girku hálida átnut ándagassii sápmelaččain, de dat galggalii vihkkedallat iežas rolla sámi dološoskku jávkamis, sámegielaid ja juoiganárbevieru uhkivuložin šaddamis muhto maid politihkalaš váikkuheamis, Juvvá Lemet oaivvilda.
- Sápmelaččain eai oaččo leat sierra sámi vuoigatvuođat ja suopmelaččat go sápmelaččatnai galget gieđahallojuvvot aivve seamma prinsihpaid mielde. Dán celkkii virggálaččat Eanodaga searvegoddi 1970-logu loahpageahčen guovllu viidodatláva válmmaštallamis, Lemet namuha ovdamearkan.
- Máŋggas guovllu sápmelaččat earráne dalle girkus dan politihkalaš doaladumi dihte, čállá sámedikki sj. Klemetti Näkkäläjärvi.
Gáldu: Juvvá Lemeha blogga sotnabeaivve 5.2.2012
